1.Kapitola 1.část-Sen

9. října 2012 v 16:57 | Emma Moore

Sen

Byl večer,procházela jsem se okolo lesa a vlasy mi vlály v chladivém větru.Jdu stále rovně a vize všeho okolo se začne měnit.Všechna tráva vyschla,stromy se začali kymácet a foukal prudký vítr.Pohlédnu vzhůru kde vidím měsíc,tak velký jako by byl jen pár metrů ode mne a já se ho přesto nemohla dotknout.Vítr utichne,a já se najednou objevím u jezera za lesem.Přes hustou,bílou mlhu nevidím skoro ani na krok ,a mám pocit jako bych slyšela něčí šepot jak mě volá..Najednou z lesa vyběhne velkou rychlostí stádo srn a zamíří přímo ke mně.Mám pocit jako by mě měli za pár sekund ušlapat ,a v tom se obrátí a utíkají opačným směrem jako by u mě tušily něco hrozivého.Začnu se otáčet a prozkoumávám tmavé koruny stromů ,tak bedlivě ,až mě rozbolí oči. Vidím jak si vítr pohrává,a mává s korunami stromů až z nich začně padat jemný bílý prášek.
Uslyším zvuky,praskání větví pod něčími nohami jak se stále přibližují ke mně.Najednou se z lesa vynoří skupinka,vypadá jako skupina lidí která se řítí obrovskou rychlostí směrem ke mně.Je jich asi 6,2 ženy a 4 muži.Ucítím vlnu studeného vánku a tělem mi projede nával strachu společně s vlnou energie a adrenalinu.Nachvíli se otočím zády k nim asi po sekundě,krátkém nadechnutí,se otočím zpět.Vykřiknu zděšením když uvidím jak jen pár centimetrů ode mne stojí muž,mladý ,a dokonale krásný a přec s tvrdým výrazem v obličeji.Zadívám se do jeho pronikavě modrých očí a cítím se jako v tranzu,nepopsatelný pocit beznaděje přerušovaný návalem radosti a strachu.
Asi po minutě se opět vzpamatuji a ustoupím o krok dozadu.Otočím se a opět skoro povyskočím když tam uvidím dalšího muže,rozhlédnu se,a vidím jak jsem ze všech stran obklíčená lidmi s nepopsatelně tajemným výrazem ve tváři který nedá najevo ani kousek lidského citu.Začne mě bolet hlava a mám pocit jako by se vše okolo mne začalo točit,pomalu se ke mně začnou přibližovat a já mám pocit jako bych měla umřít.Všem zvážní ještě víc výraz v obličeji a s výsměšným pošklebováním mezi sebou se ke mně začnou přibližovat.Jen vidím jak oný muž s dokonalou tváří stojí stále vzadu a prázdně se mi dívá do očí.Je jako socha,socha tak dokonalá,co vypadá jako člověk ale člověk bez pocitů-bez života.Odtrhnu od něj oči a opět se zaměřím na skupinku co je u mě až nebezpečně blízko.Uvidím mezi nimi mezeru a po krátkém nádechu se rozběhnu a snažím se jim utéct,když ucítím pronikavou bolest co mi projede tělem,a cítím jak mi po krku stéká krev.Srazí mě k zemi a poslední co uvidím je,jak se ke mně ten kluk v sekundě přiřítí, a osvobodí mě ze spárů těch ostatních ,co se chovají jako divoká zvěř.Uslyším jen ''Jsem Tobias'' ,a vše kolem mě se rozplyne.

Vyjeknu ze sebe vysoké zapištění a probudím se z hrozivého snu.Celé tělo mám spocené a čelo mi pokrývají malé kapičky ledového potu.Povzdechnu si,podívám se do zdrcadla kde uvidím náznaky děsu v mých jiskřivě zelených očích,a po chvíli se zasměji sama sobě a mému vystrašenému výrazu v odraze zrcadla.
Roztáhnu žaluzie a otevřu okno,vyhlédnu ven,na oblohu kde jsou jako vždy šedé mraky,a nad zemí se drží bílá mlha,nadechnu se čerstvého vzduchu a okno zase zavřu.
Otevřu skříň vezmu si šedé džíny,světle modré tričko a hnědý rolák.
Otevřu dveře od mého pokoje a vydám se do koupelny která je hned naproti mému pokoji.Otevřu dveře,svleču se sebe noční košili,hodím ji do koše na prádlo,a vysprchuji se vlažnou vodou.Vezmu si ručník a vysuším si mokré vlasy ze kterých mi stále kape voda v rovnoměrném intervalu.Vezmu si hřeben a začnu si jím pročesávat mé hnědé vlasy,které se mi táhnou podél těla až k pasu.Obleču se,setřu vodu ze země a sáhnu po fénu hned vedle umyvadla.Zapnu ho,zavřu oči a ucítím příjemně teplý závan,který si s mými vlasy dělá co chce.
A zase se před sebou oběví vize ve snu,tajemný muž,vítr a bolest.Otevřu oči a podívám se na sebe do zrcadla,zakroutím hlavou a opět se začnu věnovat fénování.Poté co jsou mé vlasy již dostatečně suché,vypnu fén,a uvidím jak se zase zkroutili do širokých kudrn.Pročešu si vlasy,a dám si je do černého skřipce.
Namaluji si černou tužkou, a řasenkou oči,naposled se podívám do zrcadla ,a zabouchnu za sebou dveře.
Cesta do školy trvá přibližně půl hodiny.Bydlím ve městě Melthope a škola do které tu všichni chodí je ve vedlejším městě Wouldnt,na autobus čekám asi tři minuty a cesta do Wouldnt trvá 15 minut.
Nastoupím do autobusu a uvidím poslední volné místo vedle kluka jekož obličej zakrývá černá kapuce.Přisednu si,podívám se na něji ale ani se nepohne,tak se zase začnu věnovat mému věčnému dívání se do prázdna.
Cesta uběhne docela rychle, autobus zastaví asi sto metrů od školy, já se zvednu abych vystoupila a seskočím z autobusu na chodník.On vystoupí hned po mě,a místo ke škole namíří opačnou stranou.
Ohlédnu se,a pak si to namířím ke škole.
Asi po třech minutách jsem před školou, kde vidím i ostatní studenty.Namířím si to směrem k naší třídě na hodinu literatury když mě chytne někdo za rameno a zastaví mě moje nejlepší kámoška Jasmine.
''Ahoj Emmo !'' vyhrkne na mě s blaženým výrazem v obličeji.
''Ahoj,co se stalo?Jsi nějak rozrušená ne?'' Šťouchnu do ní a zašklebím se.
''Tomu neuvěříš!Peter mě...'' nedořekla větu a přerušilo ji zvonění na hodinu.
''Řekneš mi to pak,musím do třídy,tak třeba v tělocviku.'' řeknu jí a vejdu do třídy.
Sednu si do třetí lavice u okna,kde sedím sama a nachystám si učebnice.Zanedlouho přijde do třídy náš učitel,přesně na sekundu tak jak to má ve zvyku,a každému nám rozdá linkovaný papír.
''Dnes '' začně říkat učitel..
''se mi zase nechce učit.'' zachychotá se kluk ve vedlejší lavici, a zase předstírá že pozorně poslouchá.
''mi každý zvás napíše popis nějakého člověka,je jedno jak bude vypadat.Máte na to půl hodiny a po skončení mi listy odevzdáte.'' dokončí a pokyne rukou aby jsme začali.
Zadívám se na papír a zapřemýšlím o kom napsat.Když se přede mnou objeví obraz neznámeho muže ve snu,a já už nemusím dál přemýšlet.Začnu psát,a po dokončení všichni odevzdáváme.
Pan učitel si je krátce prohlédl a poté řekl:''Po zbytek hodiny si přečteme nějaké nejlepší práce.''
Prolistoval papíry a vytáhl z nich dva.''Slečno Callová,pojďte nám přečst vaši charakteristiku.'' Pobídl spolužačku v předposlední lavici,která se po chvíli zvedla,šla před třídu a přečetla před všemi svou práci. Poté co si sedla učitel zase začal:'' Mám tu ještě jednu zajímavou práci,''řekne,podívá se po třídě a jeho zrak se zastaví na mě.Všichni se ke mně otočí a já vím co po mě chce.Stoupnu,jdu do předu a chystám se na čtení mé práce.Vezmu list,podívám se po třídě,a jsem připravená začít. ''Ten koho jsem si vybrala pro charakterizaci...'' začnu,a v tom zazvoní.Oddechnu si,a podívám se na učitele.
''Dočtete nám to příští hodinu.Můžete jít.'' řekne a odejde ze třídy.
Sednu si,schovám věci do batohu a jdu ke dveřím,za kterými je rušná chodba.
Otevřu dveře,vejdu na chodnu,kde se ke mně připojí Jasmine a míříme k šatnám na tělocvik.

Konec 1.části.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Polyphasic Sleep Polyphasic Sleep | Web | 9. října 2012 v 17:46 | Reagovat

vypadá to zajímavě.. rozhodně si přečtu další kapitoly;)

2 Ronny Ronny | 9. října 2012 v 17:50 | Reagovat

Tyjo nic lepšího sem zatím nečetla :D  :-D

3 ZRDXUZVJthzfh ZRDXUZVJthzfh | 9. října 2012 v 17:50 | Reagovat

už se moc teším na další díl :-P

4 Ty víš kdo sem..!! :D Ty víš kdo sem..!! :D | 9. října 2012 v 20:46 | Reagovat

Trocu divný.. :D Doufám že Tobias bude troll..!! :D A kdy se tam konečně objevím..?? :D Ále inak je to hezký..!! :D Těšim se na druhej díl..!! :D

5 sherylinlee sherylinlee | E-mail | Web | 10. října 2012 v 12:28 | Reagovat

Už som Ti odpovedala na našom blogu, ale v prípade, žeby si si nedala odosílať reakce na email, tak Ti to sem tiež napíšem. Máme taký projekt, aký hľadáš, ale nie je to projekt kritika, ale projekt Holt, kde hodnotíme literárnu tvorbu. Tam si však iba jednu z nás môžeš vybrať na hodnotenie.

Viac informácií nájdeš v tomto článku:
http://kniznymaniak.blog.cz/1208/holt-nechajte-si-ohodnotit-literarnu-tvorbu

6 venifeni venifeni | 10. října 2012 v 17:51 | Reagovat

Je to dobrý začátek už se těším na další díl. :-)

7 zivot-bez-duse zivot-bez-duse | Web | 11. října 2012 v 21:58 | Reagovat

[1]: To je dobře,díky

[2]: dík

[4]: nebude troll jančo ale nejvetší zlatíčko na světě :*****

[5]: díky

[6]: díky

8 venifeni venifeni | 12. října 2012 v 18:57 | Reagovat

Honem další díl už se nemůžu dočkat .

9 zivot-bez-duse zivot-bez-duse | Web | 14. října 2012 v 13:46 | Reagovat

[8]: Kdo si počká ten se dočká.Strpení,už se na tom pracuje,snad bych to měla ještě dneska dopsat..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama